Rakousko

Rakousko

Sportovní kurz plný adrenalinu!

Rakousko, nebo Česky ráj? To byla otázka k zamyšlení. Pro mě a mnoho dalších bylo rozhodnutí jasné, Rakousko. Samozřejmě sehrála velkou roli i cena, ale určitě to stálo za to!

Vše začalo pro mnohé z nás už nějakou dobu před odjezdem. Spousta balení, dokupovaní a tak dál, však to znáte. 

Ta pravá sranda přišla až v den odjezdu v pondělí 19.6. Čekala nás skoro desetihodinová cesta v autobuse. Na cestě autobusem není nic moc zajímavého, každý měl ze svých hýždí proseděnou placku. Cesta byla dlouhá a náročná, ale nic, co bychom nezvládli!

Po příjezdu nám byla slíbena odměna v podobě večeře a procházky po okolí. Mohli jsme se podívat buď pěšky ke kostelu nad chatou, nebo na koloběžkách k nedalekému vodopádu. Doprovázelo nás teplé počasí bez mráčků a samozřejmě super kantoři, nebo spíše kantorky.

Do postele se snad těšil úplně každý, ale nejdřív nás čekala informační schůzka o tom, jaká bojovka je naplánovaná na druhý den…

 

Úterý 20.6.

Ráno jsme nastoupili na koloběžky a vyrazili do města Oberdrauburg, kde nás čekaly naše první ferraty, konkrétně Klettersteige Oberdrauburg. Koloběžky jsme jakž takž přežili ve zdraví, i když výlet do krankenhausu v Lienzu jsme si odpustit nemohli. Zašitá brada, sedřený bok, ale jinak úsměv na tváři. 

Ferraty už jsme lezli zase v plném počtu a adrenalin nám proudil v žilách. Někdo vylezl jednu, někdo dvě ferraty, ale všichni na sebe byli pyšní.

Jako třešnička na dortu nás čekaly rafty na řece Dráva (poklidný úsek WW1). Na ty se těšili po velmi teplém dnu plném potu všichni. Šupky dupky do neoprenu a jedeme! Někteří byli na vodě úplně poprvé, takže to byla sranda nejen pro nás, ale i pro instruktory a učitelský sbor. 

Ale pozor! Ztratili jsme jen jedno pádlo. Jsem na nás pyšná! Deset kilometrů uteklo jako voda, doslova. A jeli jsme zpět na chatu. Samozřejmě na nás opětně v 19:00 čekala teplá večeře a volný čas, který většina využila ke sprše a odpočinku. Divné, že? 

 

Středa 21.6.

Ráno krásné počasí, odvážlivci se šli znovu koupat do ledové vody s paní učitelkou, my normální jsme si přispali a pak šli společně na snídani. Vzájemně jsme si postěžovali, co nás kde bolí, kde máme nové štípance od komárů, a než jsme se nadáli, jeli jsme autobusem na celodenní pěší výlet v oblasti Dolomit. Naše trasa začínala v Dolomitenhütte a naším cílem byla Karlsbader Hütte…cca 7 kilometrů do kopce. Kvůli sněhovým polím jsme nemohli na jednu z ferrat, ale těšili jsme se na tu, co byla nahoře u jezírka. 

Počasí opětně velmi teplé a nožičky bolavé, ale ty výhledy? To byla nádhera. Stálo to za to! 

Jelikož jsme byli rychlí a hodní, jeli jsme ještě na horské koupaliště, sice nám tam trochu sprchlo, ale jinak super! Večer se konal táborák, u kterého jsme zpívali různé písničky za doprovodu kytary.

 

Čtvrtek 22.6.

Ve čtvrtek ráno jsme se vydali do soutěsky Galitzenklamm, kde nás čekaly 2 ferraty  (Familien Klettersteig a Galitzenklamm - Klettersteig). Na jedné z nich jsme se podívali ke křížku a na té druhé na vodopády. Obě cesty byly překrásné a maximální úroveň byla C.

Hned jak jsme dolezli, čekal nás rafting na řece Möll. Sjížděli jsme úsek z Obervellachu (cca 10 km). Po cestě nás pohoupaly lehké peřeje, ale vše jsme zvládli velmi dobře. Na konci jsme se v řece vykoupali a vyrazili zpět na chatu. 

Jelikož to byl náš poslední večer, měli jsme takovou menší párty ve sklepě chaty. Byl to velmi povedený poslední večer! 

V pátek už nás čekala cesta domů, ale předtím jsme se všichni těšili na prohlídku města Lienz a bobovou dráhu, na kterou jsme nakonec nešli kvůli bouřce, která nás zastihla. Bouřka neustupovala ani po hodině čekání ve městě, tak jsme se vydali zpět k našemu autobusu a vyrazili směr Jablonec nad Nisou. Přijeli jsme v pozdních nočních hodinách a náš kurz skončil.

Chtěla bych teď ke konci, myslím si, že za všechny účastníky, poděkovat za nadupaný program, veškerou ochotu a podporu našich skvělých učitelek a instruktorů.

Děkujeme! 

Sára Pospíšilová, O2.B