Lyžařský výcvik v Peci pod Sněžkou

Lyžařský výcvik v Peci pod Sněžkou

Loučení se zimou aneb jarní lyžovačka v Krkonoších

Letošní zima v Česku byla jiná než obvykle, a o dost. K tomu druhý březnový týden, kdy jsme odjížděli lyžovat. Sněhové podmínky ani předpověď počasí nedávaly zrovna moc nadějí na pohodový týden plný zimních radovánek na lyžích. Ale nakonec to nebyl vůbec špatný týden na horách. Pojďme ale popořadě.

Po dlouhých letech v Harrachově jsme s kolegy usoudili, že je čas na změnu. Volba padla na zimní středisko pod naší největší horou s možností ubytovat se přímo na sjezdovce. Ano, toto je možné pouze v Peci pod Sněžkou.

Původní plán byl dokonalý, na zápraží hotelu každý den nazout lyže a vyrazit na svah. Již cestou od autobusu jsme zjistili, že toto možné nebude. Nicméně samotné sjezdovky byly z 90% otevřené a i na běžky jsme našli dostatečně velké ostrovy sněhu.

Jako obvykle jsme rozdělili žáky podle aktivity a lyžařských dovedností do družstev. Den co den jsme pilovali techniku lyžování, běžkaři navíc prokládali lyžování s pěšími výlety do blízkého okolí a večer nemohly chybět tradiční přednášky s lyžařskou tématikou. Velký úspěch mělo setkání se členem horské služby, a především jeho rady, co na horách nedělat.

Mezi hlavní cíle lyžařského výcviku bezpochyby patří naučit účastníky alespoň o trochu lépe lyžovat. Neméně důležitý je také společenský rozměr této akce, kdy se ho účastní všechny třídy 1. ročníku a žáci se mají možnost poznat jinak než jen ze školních chodeb. A právě středeční večer tomu náramně přispěl. V plánu byl večer plný her a zábavy. Žáků, kteří se na něm podíleli, bylo více, ale za všechny musím jmenovat moderátora celého večera Matuše Porubäna, který rozptýlil počáteční obavy žáků i učitelů, a udělal z večera jeden z vrcholů celého týdne. Matuši a kolektive, děkujeme!

Jako další vrchol můžeme zařadit noční návštěvu stezky korunami stromů v Jánských Lázních. Připomínala návrat do období adventu. Celá stezka včetně 45 metrů vysoké věže svítila jako vánoční stromeček. Prohlídku jsme zakončili posezením v příjemné restauraci. 

Žáci si z kurzu přivezli spoustu nových zážitků a navázali mezi sebou pevná přátelství. A tak snad jen jedinou nepříjemností budou nazlobené maminky u pračky s oblečením od bahna.

Mgr. Bohuslav Pavlata

 

Lyžařský výcvik z pohledu účastnice Jany Jelínkové z O1.C

Jelikož mi byla na ZŠ odepřena možnost mého prvního lyžařského kurzu kvůli covidu, měla jsem ohromnou radost, že naše škola kurz nabízí. Těšila jsem se, že konečně poznám, jaké to je sjíždět kopec na lyžích.

Před začátkem kurzu jsme se obávali, zda nám vůbec zima dopřeje nějaký sníh. Do poslední chvíle jsem tomu nevěřila, ale když jsme se blížili k naší chatě a já viděla první sjezdovky, sice obklopené trávou a bahnem, ale zato plné šťastných lyžařů věděla jsem, že to dopadne dobře.

Jako nelyžař jsem se obávala, že budu jen na obtíž a skončím někde zapadlá pod sněhem, ale nebyla jsem sama, byla jsem v týmu plném začátečníků, ale zároveň lidí s velkou ambici se něco nového naučit. I tak moje první momenty na svahu nebyli jednoduché, stále jsem padala a nechtěně odjížděla do všech směrů. Naštěstí naši skvělí učitelé měli trpělivosti a dokázali z nás udělat zdatné lyžaře. Umíme zatáčet i bezpečně zastavit, ale hlavně se nikdy nevzdávat.

Tento kurz, ale nebyl jen o lyžovaní. Například ve středu byl uspořádán zábavný večer ve formě her ve 4 týmech s učiteli jako kapitány, kde jsme čelili výzvám jako “zkuste nám prodat tyto lyže” nebo “vymyslete báseň o lyžařském výcviku 2024” zábava se moc povedla a všichni se zapojili.

Nechyběl ani výlet na stezku korunami stromů do Jánských Lázní. A večer cestou zpátky, jelikož naše chata byla dál od autobusové zastávky, jsme zažili také stezku, ale už ne korunami stromu, ale odvahy. Byla tma a učitelé nás strašili výskytem vlků a jiné divé zvěře v českých lesích. Takže i já se zraněným kolenem jsem kopec vyběhla jako nikdy předtím.

V pátek už bohužel tento snový kurz končil. Ještě jsme stihli dopolední procházku a pak šup do autobusu. I cesta autobusem byla zábavná, protože se konala soutěž o nejlepší fotku z kurzu, všechny byli moc povedené, ale snad vyhraji já se snímkem pana učitele Pavlaty a paní učitelky Kubišové, kde je zachycen jejich pokus o zvedačku z Hříšného tance. Už se nemůžu dočkat až s tímhle týmem podnikneme další zábavné kurzy, jako byl tento lyžák 2024.